Můj milý deníčku

Tak jsem měl pravdu. Aktivita spolku BOBULE byla víc než jasná. Bohužel se mi nepovedlo se ze sběru borůvek vyzout a tak mě bolí záda a štípance od komárů… Výsledek byl víc než úžasný a pocit z toho, že borůvkové knedlíky budou i mojí zásluhou určitě výborné vynahradily útrapy z jejich sběru. V našem Hostinci „U svaté Jany pohostinné“ se náš „úlovek“ setkal s velkým nadšením a naše paní kuchařka se hned vrhla na jeho zpracování.

Dále jsme se přihlásili do dalších spolků. Spolek MLADÝ ZÁCHRANÁŘ, spolek TKANIČKA a ten „nejlepší“ spolek ŠIŠKA. Ve spolku MLADÝ ZÁCHRANÁŘ jsme si osvěžili paměť s poskytováním první pomoci, ve spolku TKANIČKA jsme si parádně zauzlovali a „výtvory“ uzlování předčily veškerá očekávání a i našeho lektora překvapilo co všechno se dá takovým krátkým provázkem svázat dohromady a rozvazování bylo snad ještě zábavnější než svazování.

Během dopoledne se uskutečnila další expedice spolku MEČOUN a mladší občané se splavili z osady Jemčina do Pávkovickolhotského přístavu. Cestou opět nalezli část vybavení pro našeho vědce Járu.

Odpoledne proběhla akce spolku ŠIŠKA….. Co ti mám povídat, bylo to úplně obyčejné sbírání dřeva a jeho transport do Pávkovické Lhoty. Nosili jme a nosili… Mám pocit, že z příští akce spolku ŠIŠKA se pokusím nějak vyzout.

Večer proběhl v úplně jiném duchu. Bylo slavnostně otevřeno kasino Pávkovické Lhoty a mohli jsme se připojit ke skvělé hře zvané BINGO. Úplně nejskvělejší je, že můžeme vyhrát peníze v místní měně a to Pávkovickolhotské koruny. Bohužel jsem měl smůlu a žádná výhra nebyla tak snad příště.

Na úplný závěr dne byla vyhlášena noční akce. Měli jme za úkol sbírat drahé kameny, které někdo zcela nesmyslně rozházel po lese v blízkosti našeho městečka. Celá akce musela probíhat za naprostého ticha, protože ochránci drahých kamenů reagovali pouze na hluk. Co ti mám povídat – pro některé Pávkovickolhotské občanky to byl docela problém.

Den je už u konce a tak už musím na kutě.