Milý deníčku

Konečně jsem se dostal k tomu, abych dokončil těch několik málo dní, které mi ještě zůstali jako dloužek….

Dnešní den začal poněkud pošmourně, jemným deštíkem, ale to nás neodradilo (teda nás, spíš naše četníky) od radostného cvičení při ranní rozcvičce. Po snídani jsme byli postaveni před rozhodnutí, které údobí lidské historie, skrývá ty nejlepší z nejhorších. Po zralé úvaze, jsme se rozhodli, že se vypravíme do období pirátských nájezdů v oblasti Ameriky. Jako obvykle se našemu vědci Járovi „podařilo trefit“ období výpravy Kryštofa Kolumba. Po vášnivé diskusi o jeho objevitelském cíli, naleznout západní cestu do Indie, jsme mu vysvětlili, že mezi Asií a Evropou je jaksi Nový, pro něj ještě neobjevený světadíl a že bude pojmenován po úplně někom jiným i když ho vlastně objeví on. Tím jsme poněkud panu Kolumbovi překopali jeho plány. Alespoň prý pojmenuje nově objevené domorodce Indiáni prý po tý Indii, když už tu cestu nenajde.

My jsme si mezitím zahráli super běhací a skládací hru o objevování Ameriky.

A pak zase začalo pršet. Tak následovalo Bingo a odvážlivci pokoušeli štěstí ve střelbě z luku. Do oběda to uteklo jako voda (do slova a do písmene).

První dopolední hra (stále ještě v Americe), byla o doplňování zásob vody pro cestovatele novým kontinentem (jako by bylo tý vody málo…).

A druhá odpolední hra se nesla v duchu nalézání nových obchodních lokalit, vyjednávání s domorodci, pokusy o výměnný obchod a těžba surovin v nově objevených koloniích.

Tím ale výčet her tohoto dne nekončil. Bylo znát, že se blíží rozhodující okamžik a že jsou na nás kladeny stále náročnější úkoly. Jedním z nich byla skvělá večerní hra na pašeráky s pirátama (konečně se objevili).

Aby byla vyzkoušena naše odolnost, tak nám byla připravena i noční hra, zaměřená na naši odvahu. Při závěrečném ceremoniálu v tee pee, nám bylo sděleno místo a čas posledního boje.

Pak jsme se vrátili v čase zpět a šli zase na kutě. Zítra to vypukne a prý to bude maso.

Ahoj zítra.