Tak jme si asi trochu zavařili. Naše vyprávění po ránu před budíčkem nabylo poněkud větší akustické intenzity (prostě jsme na sebe ještě před budíčkem řvali), a tato naše aktivita se neshledala s pochopením hlavního vedoucího a tak jsme měli před budíčkem speciální kondiční přípravu (běhali jsme kolečka). Pak na nás prasklo, že jsme se i přes zákaz „slezli“ v jednom stanu a kondiční dávka koleček byla úměrně navýšena. (Kontrolní otázka: kolik nezletilých osadníků se vejde do plátěného stanu 2x2m, když tam jsou ještě dvě postele? Odpověď: měli jsme pocit, že když z toho stanu vylézali, že tam snad lezou druhou stranou zpátky :)).

Po normální rozcvičce a snídani se část osadníků přesunula do kempu Jemčina, kde od jezu úspěšně splavila Nežárku až na Pávek.

P.S.: bez nedobrovolného koupání..

Asi jsem ještě nestihl napsat, že úkolem pro celý náš zdejší pobyt je vybudování železnice po Americkém území z východu na západ. Vzhledem k tomu, že většina území plánované trasy vede idiánským územím nás asi čekají zábavné chvilky.

My, co jme zůstali na Pávku jsme zahájili stavbu železnice přípravou pozemku, po kterém dráha povede a pěkně jsme si při tom zařádili. Je s podivem, že nejstarší členové jednotlivých týmů brali tuto akci s největší vážností a aktivitou přímo hýřili. Hraní v mechu a jehličí spojené se stavbou nádraží a jiných drážních budov se shledalo s velkým nadšením.

Po obědě vyrazila druhá část osadníků z Pávku na lodích do osady Hamr (taky se nikdo nevykoupal :() Ostatní co nejeli vodu si zahráli hru s pochodem do nedalekých osad s úkolem získat dodavatele surovin pro naši osadu. Po splnění obchodních povinností jsme dostali šanci přivydělat si nějakou tu kačku roznáškou poštovních zásilek po okolí (a zase se chodilo a chodilo)

Zato večer jsme si užili při shromáždění osadní rady spojené s příjemným posezením při ohníčku a zpívání.

Dnes večer a v noci asi vynecháme hlučné vyprávění (když ono to běhání není moc záživné).