Den šestý

Tak dnešní den započal poněkud „speciální“ rozcvičkou!

Hned po budíčku jsme byli vyzváni k převlečení do plavek a koupacích bot. Hned nám bylo jasné, že dnešní rozcvička se odbyde bez protivného běhání. Pocit chladivé vody hned po probuzení má jisté kouzlo, je sice dost náročné vydržet ten první nápor, ale výsledek více než předčil naše očekávání. Společné cvičení uprostřed řečiště byla dost hustá zábava a myslím že to bude jedna vzpomínek, na které budu dost dlouho vzpomínat.

Poléze po supr rozvičce a parádní snídani jsme vyrazili do místních hlubokých lesů na sběr lesního ovoce. No prostě jsme zase jako loni sbírali borůvky. Hned po příchodu do lesa jsme zaznamenali jisté rozdíly oproti loňsku (fakt těch borůvek bylo letos málo a když říkám málo tak opravdu málo). Po několika hodinovém sběru jsme sotva dokázali zakrýt dno a ostatní oddíly na tom nebyli o moc lépe. Když si představím, že z tohoto minimálního množství se má nakrmit 50 dětí tak to bude paní kuchařka asi potřebovat prsten princezny Arabely. Je to opravdu těžké – nejenom že borůvky nejsou a když jsou – tak vysušené – ale ještě musíme snášet vyloženě nechutné útoky všech možných druhů bodavého hmyzu. To jsem ani netušil, kolik jich může být a jejich počty jsou opravdu závratné.

Po neslavném návratu z lesa jsme si po obědě zahráli na louce za roklinkou běhací hru s míčky a tím nám první část odpoledne docela uběhla.

Na druhou část odpoledne nám naši vedoucí připravili další „zážitkovou“ zábavu. Prý jestli chceme večer sedět u ohýnku, tak si na něj musíme přinést dřevo. Představa nošení dřeva v parném odpoledni se jaksi neshodovala s mojí představou příjemně stráveného odpoledne. Náš, zcela vážně míněný návrh na odsunutí, případně zrušení večerního ohýnku se nesetkal s příliš nadšeným přijetím. Hlavní argument, že si na tom ohýnku budeme opékat buřty k večeři, dosti schladil naše rebelské nálady a přemoženi tímto argumenten jsme vyrazili opět do lesa na sběr – tentokrát palivového dříví. Čas rychle ubíhal a množství potřebné k „buřťáku“ bylo na hromadě dost brzy.

Před samotným opékáním byla na jídelníčku ještě bramborová polévka a pozdější opékání byla už jen tečka za dnešním „sběratelským“ dnem. Po opékání jsme si opět pěkně zazpívali tábornické písničky a praskot ohýnku nás doprovázel k zaslouženému odpočinku ve spacáku.

Ještě před usnutím mi přišla na mysl myšlenka jak pak asi dopadne ten zítřejší oběd. Ty knedlíky s borůvkami bez borůvek mě ještě chvilku zaměstnávali. Ale pak už ani nevím jak – jsem usnul.

Tak zase zítra.