Tak dnešní den nezačal úplně zářivě. Zamračené nebíčko a jemná sprška nás přivítala hned po budíčku. S krátkými přestávkami poprchávalo skoro celé dopoledne. Aby jsme si na vodu nemohli stěžovat, tak jsme dopoledne hráli hru na zaplavování indiánských osad. Zábavička vskutku příjemná, voda shora, voda zdola… Pak začalo pršet už dosti intenzivně a tak jsme se přesunuli do jídelny a společným klábosením přečkali největší nápor. Hned po dešti jsme pokračovali v zaplavování. Takto s deštivmi přestávkami jsme přečkali dopoledne.

Po obědě se vyjasnilo (a ty borůvkový knedlíky byly fakt borůvkový a naprosto dokonalý) a my mohli vyrazit na trasu delšího pochodu. Donesla se nám totiž novina, že prezident státu nám posílá velmi důležitou depeši o podmínkách vstupu na další indiánské teritorium. Po cestě se kurýr asi dostal do nějaké šlamastyky, neboť zpoždění již nelze považovat za přijatelné. Zkrátka se musíme vydat na záchrannou výpravu a ztracené depeše získat. Zdá se, že některé skupiny konkurenčních stavitelů závidí naši úspěšnost a snaží se naši úspěšnou stavbu všemi možnými způsoby narušit. Výprava to byla náročná, dlouhá, občas mokrá ale úspěšná. Některým spolucestovatelům se zřejmě zdála trasa pochodu poněkud delší a odřené paty, bodance od vos a puchýře zaměstnávali zdravotníka na dost dlouho. Během záchranné akce jsme se měli porozhlédnout po dalším možném pokračování trasy naší železnice. Vyměřovací skupina našich geodetů byla ráda za všechny poznatky, které jsme jim po putování předali.

Po nalezení depeší a návratu nám bylo umožněno se pokusit nalezené depeše rozluštit. Aby se konkurence nedostala k důležitým informacím, byl obsah depeše zašifrován důmyslnou šifrou. Docela jsem se uklidnil, když jsem zjistil, že šifra je docela obyčejná morseovka. Ta naše konkurence nebude asi moc bystrá, když k utajení informací stačí obyčejná morseovka. Tohle by rozluštil snad každý. Jaké bylo moje rozčarování, když jsme se pokoušeli převést nalezený text z čárek a teček do normálního čitelného stavu. AHA! Vždyť je to jednoduché, pisatel kromě morseovky použil ještě záměnu teček za čárky a obráceně.

Pak už to šlo jako když bičem mrská. Dozvěděli jsme se místo a čas setkání s radou starších kmene ARAPAHŮ.

Večer byl opět v duchu ohníčku a zpívání. V průběhu ohýnku jsme se postupně po oddílech vydávali po ohňové cestě (trase ze svíček) na místo setkání s indiány. Na místě na nás čekala tříčlenná rada starších, která nám povolila stavbu železnice po svém území s těmito podmínkami. Na území kmene ARAPAHŮ nebude založeno žádné město osadníků ani žádná železniční stanice a pracovní a stavební činnost nenaruší přírodu v celém teritoriu. Dále nám byla dána dobře míněná rada ohledně sousedních území které obývají ne zrovna přátelské kmeny. Sami ARAPAHOVÉ s nimi mají dost velké problémy a třenice.

A to je dnes vše.

Dobrou